"Jsme těžcí". Dramatický výkřik byl začátkem skutečného dramatu. Kapitán vzducholodi Umberto Nobile se přesvědčil na variometru, že instinkty kormidelníka byly správné. Vzdušný koráb klesal rychlostí půl metru za sekundu. Nobile se pokouší řešit situaci zvýšením rychlosti, která by měla vyvolat větší vztlak a zastavit klesání. Nastartování třetího motoru, ale nijak neovlivnilo rychlost sestupu. Nedochází sice k pádu, ale klesání je neúprosné. Vzniklá námraza je těžká a více tlačí na záď vzducholodi, takže ta je nakloněna a první střet s ledem je právě na zádi. Náraz znamená první oběť a dochází k utržení zadních motorů. Vyváženost lodi se prudce mění, těžší je najednou příď. To vše stále ve velké rychlosti. Vzducholoď vláčí příďovou gondolu s posádkou po ledové kře, až dochází k jejímu utržení. V ledové pustině zůstává devět mužů, další jsou unášeni větrem v potlučené, nicméně najednou odlehčené, vzducholodi. Mezi devíti trosečníky je i český expert na kosmické záření, František Běhounek. Žije a přežije?
K havárii vzducholodi došlo na zpáteční cestě ze severního pólu, František Běhounek si tedy připsal titul prvního Čecha na točně. Nebyla to ovšem jeho první výprava za kosmickým zářením. Instaloval již například měřící přístroje u předcházející arktické výpravy vzducholodi Norge.
Tyto cesty byly začátkem bohaté vědecké kariéry Františka Běhounka, během níž založil Státní radiologický ústav, observatoř atmosférické elektřiny na Štrbském plese. Byl členem ČSAV a roku 1954 získal profesuru na Karlově univerzitě. Od 50. let byl expertem ministerstva zahraničních věcí v UNESCO pro výzkum atomového záření.
František Běhounek tedy přežil nebezpečnou havárii a náročné následující týdny. Během čekání na záchranu, o niž neměl žádnou jistotu, stále pokračoval v měření kosmického záření. Přístroj našel ve vypadlých troskách ze vzducholodi. Ty vůbec byly klíčové pro záchranu. V troskách byla fungující vysílačka a dobře viditelný červený stan. Přesto spása přišla až za 48 dnů, událostí se zúčastnilo okolo 1 500 lidí, 18 lodí a 22 letadel. Devět zachránců zahynulo během hledání trosečníků. Někteří z nich sami havarovali a připojili se k původním trosečníkům. Nicméně bohatýrské snažení ruských polárníků, slavného badatele Ronalda Amundsena, ale i dalších záchranných výprav ze skandinávských zemí zachránilo cestovatele vzducholodi. Bohužel 8 mužů Nobileho posádky zahynulo. Naštěstí pro českou vědu, mezi nimi nebyl polárník František Běhounek. Věda je dobrodružství nejen v přeneseném smyslu.
