ANTIS

Čtyřnohý přítel

S radostí vítáme teenegera, co by autora příběhu. Text není stylisticky ani gramaticky upravován. Kateřino, děkujeme.

Za druhé světové války se vzduchem proháněl i československý pilot jménem Václav Robert Bozděch. Jednou, přesněji 12. 2. 1940 poblíž vesnice Beinheim, byl jeho letoun sestřelen, naštěstí on i druhý pilot přežili. A právě tady v jedné ze stodol našel štěně německého ovčáka, které se rozhodl pojmenovat podle sestřeleného letounu ANT-40, tedy Antis.

Poprvé Antis ucítil utrpení války během přeletu z Francie do Británie, kdy bylo nad mořem jejich letadlo sestřeleno. Z vody je vytáhla italská loď, kde ovšem dlouho nepobyli, neboť na druhý den byla loď potopena britskou flotilou. Teď již bez komplikací dojeli do Velké Británie a tajně Antise propašovali do vojenské základny v Cholmondey. Další cesta směřovala do Cosfordu, poté do Duxfordu a nakonec do Speke poblíž Liverpoolu. Tady Antis prokázal skvělý čich a velkou odvahu, po bombardování pomáhal zachraňovat lidi ze sutin. Sám našel malé miminko. Zde byl ovšem po zavalení sutinami zraněn, dokázal se ovšem ze zranění vyléčit. Vystřídal několik dalších základen, než přišla zpráva o tom, že jeho pán byl zraněn. Naštěstí dostal povolení trávit rekonvalescenci svého pána spolu s ním v nemocnici. Od této události se dvojice již nerozdělila a Antis začal létat bombardérem po boku Václava.

Když se tato informace donesla k veliteli základny, nad oběma kamarády se slitoval. Z Antise se tak stal člen československého letectva a dokonce byla pro něj zhotovena i vlastní plynová maska. Během služby se mu zranění nevyhnula. Poprvé byl poškrábán střepinou, podruhé přímo u kulometné věže vybuchl dělostřelecký náboj. Antis na sobě po celou dobu několikahodinového letu nic nedal znát. Z obou zranění se dokázal zotavit a po válce se oba spolu vrátili do Československa.

Zde dlouho nepobyli, protože jeho pán byl označen za zrádce lidu a napomahače západního imperialismu. Svého pána spolu s dalšími třemi vojáky převedl přes hranice a pomáhal jim vyhnout se strážím a dorazit tak až do americké zóny v Německu. Nakonec se vrátili do Velké Británie, kde se stali členy Královského letectva. Bozděch se oženil a založil zde rodinu. Antis umírá 11. srpna 1953 ve věku třinácti let a Václav si už nikdy jiného psa nekoupil.

Za své činy byl odměněn medailí Marie Dickensové (obdoba Viktoriina kříže pro zvířata). Byla mu udělena „Za vynikající odvahu, oddanost, záchranu lidských životů při službě v Anglii a dalších místech, kde působilo královské letectvo a letectvo Francie v letech 1939–1945.“